Průběh rojení v ČR dle nadmořských výšek

Co vypovídá dosavadní struktura a množství dat

Z dosažených výsledků vyplývá, že situace v jednotlivých krajích se liší, a to někdy i dosti výrazně. Začátek rojení se s různou nadmořskou výškou mění, ale tyto změny nejsou vždy zcela logické, občas z grafů vyplývá, že ve vyšších nadmořských výškách začíná rojení dříve než v nižších. To je však způsobeno nejen nejednotným počátkem odchytů, ale i výběrem lokalit (expozice, umístění do aktivního ohniska apod.). Navíc právě ve vyšších nadmořských výškách pocházejí údaje často pouze z jedné lokality a současně i z jednoho feromonového lapače, takže jsou použity absolutní hodnoty. Z nižších poloh, kde je více odchytových míst a výsledky pocházejí z více feromonových lapačů na jedné ploše, uvedené průměry tyto extrémy částečně eliminují. Ještě vhodnější by bylo použít medián, ale k tomu se dostaneme snad v blízké budoucnosti, až bude více údajů. I přesto jsou tyto údaje velmi cenné, ovšem v této fázi od nich nelze očekávat více než informaci o průběhu rojení na dané lokalitě. Je však možné porovnat tyto výsledky s odchyty z jiných lokalit ve stejné nadmořské výšce a z toho lze usoudit i na případnou extremitu daného stanoviště. Čím více bude odchytových míst, tím budou výsledky věrohodnější, i když někdy mohou být obtížně vysvětlitelné (taková je příroda).

Letošní rojení začalo relativně pozdě

V rámci celorepublikového vyhodnocení je pak již patrné (i díky většímu celkovému počtu odběrů), že rojení v letošním roce započalo relativně pozdě (ve srovnání s minulými lety). Již koncem dubna byly zaznamenány ojedinělé odchyty, a to v nejnižších nadmořských výškách a obecně v teplejších oblastech, avšak následné ochlazení začátek rojení zbrzdilo. Začátek rojení připadl na začátek května (18. týden) a pokračovalo poté v průběhu následujícího týdne. Ve 20. týdnu došlo v nižších polohách k poklesu průběhu rojení, avšak v polohách 900–999 m n. m. teprve započalo. V nadmořské výšce 800–899 m se objevil první vrchol teprve ve 21. týdnu a 22. týden byl s výjimkou nejnižších poloh vrcholem jarního rojení. Tento vývoj rojení byl do jisté míry ovlivněn rozkolísaným průběhem počasí během května – střídání delších chladných a deštivých period s krátkými teplými periodami intenzitu rojení značně ovlivnilo, to nebylo tak výrazné a intenzivní jako v minulých letech. Díky tomuto počasí bylo rojení rozvleklé a přerušované. To se projevovalo jednak lokálně, ale bylo to patrné i v rámci celostátního hodnocení. Do hodnocení nelze zcela objektivně zahrnout 23. týden, kdy bylo zasláno pouze několik hlášení, což vypovídací schopnost o tomto týdnu snižuje.

Průběh rojení v ČR dle nadmořských výšek

Silné odchyty v lokalitách postižených suchem

Do 23. týdne byl dle zaslaných odchytů zjištěn silný stupeň odchytu l. smrkového v 9 okresech. Ve Zlínském kraji to bylo v okrese Zlín, v Ústeckém kraji v okresech Děčín a Teplice. V Plzeňském kraji silného stupně odchytu dosáhl okres Klatovy. V Olomouckém kraji dosáhl silného stupně odchytu okres Přerov. Tento region je také zasažen přetrvávajícím suchem, podle serveru Intersucho.cz je zde velká část zasažena výrazným až extrémním suchem. Také Moravskoslezský kraj zaznamenal silný stupeň odchytu, a to v okresech Bruntál a Frýdek-Místek. Celý tento kraj je vážně ohrožený suchem, což se negativně odráží na zdravotním stavu porostů a dále to ovlivňuje kůrovcovou situaci. Podle serveru Intersucho.cz je ve velké části okresů Bruntál a Opava extrémní nebo výjimečné sucho. Tento stav přetrvává od loňského června a na rozdíl od zbytku republiky nebyl zmírněn ani v zimě. Ke zlepšení došlo letos v březnu, od té doby se sucho opět navrací k nejhoršímu stupni. V Jihomoravském kraji bylo dosaženo silného stupně odchytu v okrese Blansko, a to hned prvním odchytem na jedné lokalitě. Zbylé odchyty nepřesáhly 800 ks. Příčinou bylo umístění lapače do blízkosti kůrovcového ohniska. Druhá lokalita vykazuje minimální odchyty. V Královéhradeckém kraji zaznamenal silný stupeň odchytu okres Trutnov.

Průběh rojení v jednotlivých krajích dle nadmořských výšek

Dosavadní vývoj počasí

Graf průměrných denních teplot a sumy denních srážek využívá data z meteostanice Višňová, okres Příbram, cca 230 m n. m. Denní teploty a srážky tedy pochází ze stanice v nižší nadmořské výšce. Při dalších hodnoceních budeme využívat stanice i z jiných krajů a nadmořských výšek.
Trend počasí ale bude pravděpodobně podobný. K prvnímu výraznějšímu oteplení došlo na začátku dubna, vzápětí se ale na celý zbytek měsíce ochladilo, což bylo pro lesníky pomocí ve zbrzdění rojení kůrovce. K výraznějšímu ochlazení došlo opět v půlce května a také ke konci května, kdy byly zaznamenány i vyšší srážky. Na jiných stanicích to jistě vypadalo jinak, avšak pro hrubou orientaci to jistou informaci o průběhu počasí ve vztahu k rojení kůrovce dává.

Průměrné letošní teploty a srážky z meteostanice Višňová, okres Příbram, cca 230 m n. m.

Co z dosavadních výsledků vyplývá?

Podle dosavadních výsledků situace rojení l. smrkového nevykazuje vyloženě nepříznivý trend. Vývoj počasí rojení zbrzdil a časově rozvolnil. Pro další průběh rojení bude ale opět rozhodující počasí během následujících měsíců. Zatím je situace obdobná jako v minulém roce, ale oteplení a sucho z minulého roku nám ukázalo, že stále není vyhráno, nebezpečí kůrovcové gradace stále hrozí, je vysoké a celková situace může být koncem roku ještě horší než loni.

Autoři:

Ing. Marie Zahradníková
Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
LOS VÚLHM, v. v. i.
E-mail: zahradnikova@vulhm.cz